SOME SECRETS HERE
Doufám že po názvu tohohle postu nečekáte nic wauuuuu. Protože upřímně? Moc tajemství nemám. Nebo jsem je už zapomněla ups.
Znáte takovýto jak jste na kávě s nějakou kamarádkou, ona vám říká "tohle bude naše tajemství, nesmíš to nikomu říct, přísahej na malíčky," vy samozřejmě přísaháte, protože je to vaše kamarádka a opravdu to nechcete nikomu říkat, ale jelikož je to pro vás určitá informace, kterou stejně nikomu neřeknete a nedejbože vám přijde lehce nepodstatná, tak ji třeba omylem zapomenete?
Nebo takový že jste na nějaký párty, už jste lehce pod vlivem a s pár kamarádama stojíte v hloučku a říkáte si určitá tajemství a pak je tu ten jeden člověk který má něco fakt pikantního a neví jestli to říct a vy mu říkáte "ale prosimtě, stejně jsme tak opilý že si to nebudeme pamatovat," on vám to řekne a ráno když se vzbudíte tak je to tak nejostřejší vzpomínka ve vaší hlavě?
Tak to jsem přesně já. Obě tyhle situace.
A to je asi důvod proč tenhle post bude extra krátkej a pravděpodobně lehce nudnej.
WHATEVER
Jdem na to.
What don't you share?
Co s vámi nesdílím.
Myslím že jsou tu určité očividné věci, jako například moje soukromí. Respektive já ho sdílím docela dost, ale nesdílím svůj osobní život jako jsou přátelé, rodina a asi ani moc nesdílím domov.
Na druhou stranu docela dost sdílím svoji školu a můj život na intru. Nebo si to aspoň myslím.
Pak jsou tu ale samozřejmě takové lehce "pikantnější" záležitosti, které nesdílím, protože se bojím, že se prostě nehodí.
Pár (doslova, asi tak dvě protože víc mně jich nenapadá :DD) vám tu dneska řeknu.
Upřímně, nevím kterou začít. Jsem totiž člověk, který sdílí fakt spoustu věcí a když už něco nesdílím tak to má prostě důvody.
ppp
UGH
Asi nikdy bych neřekla že tohle fakt někam napíšu. Víte, přijde mi že určitými obtížemi s jídlem si prochází kde kdo, ale že většina lidí to ráda sdílí. Například jedna moje kamarádka, se kterou se neznám tak dlouho za mnou před nedávnem přišla a začala mi vyprávět jak nejedla nebo co všechno dělala. A já byla jakože ty seš tak confident o tom mluvit?
Protože já vůbec.
Dokonce ani moc mích přátel to neví, a to je fakt už co říct.
Každopádně ano, už nějakou dobu si procházím různými stavy. Dřív to bylo lehce, asi před rokem a půl se to zas trošku zhoršilo, konečně jsem vyhledala odbornou pomoc. Upřímně, moc tomu nepomohlo, že mě chtěl můj doktor nechat hospitalizovat, ale naštěstí se od toho nápadu odešlo. Teď bojuju sama. Ne jen s příjmem potravy jakožto v malém množství, ale i s emočním jezením a záchvatovitým přejídáním. Naštěstí, teď o karanténu je to mnohem, MNOHEM lepší a jsem na sebe moc pyšná.
Toť ve zkratce.
Nerada o tom mluvím, možná pořád nejsem ready, každopádně mi přišlo že je to jedním z mích tajemství.
Moje druhé já
Ok, tohle zní možná víc depresivně, než je to myšleno. Ale vy mě znáte z instagramu jako takovou tu milounkou holku, tak vám chci jen prozradit, že milounká jsem ale jsem taky celkem kalící člověk :DD.
I když, poslední dobou se to hodně uklidnilo a dám si tak max vínko při filmu, ale dřív jsem hodně ráda chodila na party a tancovat a prostě se bavit. Ne že by mě to přešlo, jen mi prostě vadí ty pocity potom a taky alkohol není zrovna low calorie záležitost :DD.
Bonus
Dřív, když mi bylo třeba 13, jsem byla přesně ten typ holky, který když se líbil nějaký kluk tak ho prostě "uháněla," dokud s ním nešla aspoň na rande. Fakt. Prostě jsem tomu obětovala veškerý čas a tomu klukovi, ať to byl téměř kdokoliv se zalíbila, nebo s ním šla minimálně na rande.
TEĎ TO NECHÁPU
Mimo to že nepoznávám žádné nové kluky, tak s nima ani neumím mluvit :D Achjoooo. Ale tak aspoň minulost byla úspěšná že xd. Ale cítim se lehounce trapně :'D.
No, myslím že jsem toho na sebe práskla víc než dost a že všechno co jste určitě potřebovali vědět už víte.
Doufám že se vám post líbil, já sama jsem z něj lehce nesmělá tak snad nebude moc "populární." :DD
Mějte se krásně a nezapomínejte že vás mám moc ráda!
xxx
Johanna
Komentáře
Okomentovat