THE DAY YOU DID NOTHING
Tak schválně dejte vědět co si o tom myslíte.
No každopádně, i když mám pořád spoustu "challenge" článků v zásobě, tak jsem se rozhodla vám přidat kraťoučkej článek ze současnosti. O tom jak mi je, co dělám a jak se citím.
Já jdu vždycky večer spát a říkám si "jo, ráno vstanu a udělám kupu věcí" a ono nic. Jak možná víte, tak jsem měla nějaké problémy s tělem, nechci to tu rozebírat, no a teď musím brát železo. Bohužel, to železo co beru je předepsané od mého lékaře a já vám přísahám, že jste nic hnusnějšího snad nikdy nejedli. Jakože fakt.
No, ráda bych řekla že i přes to, jak hnusný to je to beru pravidelně, ale to bych lhala. V době kdy jsem chodila na chmele jsem to pravidelně jedla, protože jsem se bála že budu hrozně unavená (a i přesto jsem byla), ale těmhle časům už dávno odzvonilo. No a já na to zas tak trochu kašlu...
A k tomu jsem se chtěla dostat.
Kolikrát se ráno vzbudím naprosto bez energie a řeknu si musím vstát. I když vlastně ani nemusím, ale vstanu protože nechci zabíjet den. A já později než v 7 nevstávám. Myslím, že tím moje tělo taky ztrácí spoustu energie a že jsem pak vyčerpaná.
No a pak logicky musí přijít ty dny, o kterých se chci bavit. Ty dny, které mám podle mě poslední dobou pořád. A nevím co s tím. Já vám hned popíšu jak takovýhle den vypadá. Ale předem bych ještě ráda řekla, že se teď musím každý den učit na přijímačky, tím pádem se to pro mne stává ještě obtížnějším, když jsem unavená.
No, většinou se vzbudím kolem půl sedmé, ale jelikož jsem příšerně unavená tak vezmu do ruky mobil a tak půlhodiny ještě ležím a scroluji sociálními sítěmi. Pak vstanu, umyju se, připravím si snídani - většinou ovoce a černou kávu. No a přesouvám se zpět do svého pokoje, kde pomalu snídám, někdy si čtu někdy třeba koukám na videa ale to se snažím omeit.
Pak, podle toho jaký mám den, podle únavy, jdu cvičit. Nebo spíš se jen protahuju, prostě ranní jóga.
No, kolem půl desáté se snažím zasednout ke stolu a do 12 se nepřetržitě, téměř nepřetržitě učím. Následuje oběd - asi tak do čtvrt na dvě. A tady přichází hodně zajímavá věc. Já nejsem pak už schopná nic dělat, takže se většinou tak do půl naobědván a vezmu si nějaký zdravý dezert a jdu si lehnout do postele k seriálu. (a ve čtvrt na dvě vstanu a jdu se učit) Pravdou je, že já jakmile se v poledne nenatáhnu, tak jsem vyřízená.
No a pak se učím a kolem té 3 - půl 4 končím s učením a jdu si znova lehnout. No a od té doby jen ležím á na večer se přemlouvám jít si zacvičit.
Já mám to cvičení fakt ráda, jenže když nemáte energii tak to jde těžko.
A já nevím jak tu energii získat.
Máte to taky někdo takhle: Nebo měl jste to taky někdo někdy takhle? Pokud ano, budu moc ráda když mi dáte vědět, jak to dopadlo.
Děkuji že čtete.
S láskou,
Johanna.
Komentáře
Okomentovat